Jedovaté rostliny  

"Kdyby nebylo jedů, mnoho lidí by zůstalo naživu. Ovšem kdyby nebylo jedů, mnoho lidí by také přišlo o život."

Jedovaté rostliny

Mezi jedem a neškodným lékem není přesné hranice.

V rostlinách existují účinné látky, které blahodárně působí, jsou-li po­dávány v malém množství, ale ve větším množství působí jako jedy. Je tedy možné, že při neznalosti účinných látek a jejich dávkování se mo­hou dostavit určité komplikace, eventuálně příznaky otravy.

Pro vznik otravy rostlinami je důležité i stáří jedu a samozřejmě jeho koncentrace a doba působení.

K otravám rostlinami u dětí nejčastěji dochází z neznalosti nebezpečí a z přirozené zvědavosti. Touha ochutnat svůdné bobule podobné červeným třešním, velkým borůvkám nebo červenému rybízu a jiným chut­ným plodům může končit v bolestech a křečích. Neblaze může skončit také ochutnávání „máčku", který se sype ze zralých tobolek durmanu ne­bo blínu. Ve džbánkovitých tobolkách blínu je drobných semének znač­né množství.

Také některé černé lusky mohou být záludné, dokonce i květy, zejmé­na květy s nektarem.

Kolem nás, na lukách, polích, v zahradách i parcích roste mnoho ne­bezpečných rostlin, ale jak je známo z lékařské praxe, u mnohých dochá­zí k otravám jen zřídka a u některých téměř vůbec ne. Nejsou lákavé, ne­stojí za povšimnutí, nikoho ani nenapadne, aby je trhal nebo ochutnával. Některé jsou dokonce odpuzující svým pachem nebo chutí.

Nesmíme vidět v přírodě jedovatou zahradu, ovšem nepodceňujeme špatné zkušenosti s takovými rostlinami, jejichž jména se v jarním, let­ním i podzimním období vyslovují v lékařských ordinacích pravidelně jako životu nebezpečné.

Nevěnujeme pozornost všem jedovatým rostlinám, ale jen takovým, které patří do rámce našeho tématu. Mnohé naše léčivé rostliny jsou ne­bezpečné nebo jedovaté, dokonce prudce jedovaté. Slouží jako surovina k výrobě léčiv. Mohou se použit pouze na příkaz lékaře a pod jeho do­zorem, V lidovém léčitelství se neužívají, respektive nikdy by se neměly používat. Jejich užití je vázáno na přesnou diagnózu a přesné dávkování.

Kdyby nebylo jedů, mnoho lidí by zůstalo naživu. Ovšem kdyby nebylo jedů, mnoho lidí by také přišlo o život.

Je zajímavé, že stejná rostlina nemusí být vždycky stejně jedovatá. Zá­leží na lokalitě, na složení půdy, ročním období, stáří rostliny, klimatic­kých podmínkách a u drog na sušení. Po slunečném létě bude množství jedovatých látek jiné, obyčejně vyšší než po létě deštivém.

Jed může být obsažen ve všech částech rostliny nebo jen v některé části, např. v plodech, kořenech, květu apod.