Jedovaté rostliny 
"Kdyby nebylo jedů, mnoho lidí by zůstalo naživu. Ovšem kdyby nebylo jedů, mnoho lidí by také přišlo o život."
Mezi jedem a neškodným lékem není přesné hranice.
V rostlinách existují účinné látky, které blahodárně působí, jsou-li podávány v malém množství, ale ve větším množství působí jako jedy. Je tedy možné, že při neznalosti účinných látek a jejich dávkování se mohou dostavit určité komplikace, eventuálně příznaky otravy.
Pro vznik otravy rostlinami je důležité i stáří jedu a samozřejmě jeho koncentrace a doba působení.
K otravám rostlinami u dětí nejčastěji dochází z neznalosti nebezpečí a z přirozené zvědavosti. Touha ochutnat svůdné bobule podobné červeným třešním, velkým borůvkám nebo červenému rybízu a jiným chutným plodům může končit v bolestech a křečích. Neblaze může skončit také ochutnávání „máčku", který se sype ze zralých tobolek durmanu nebo blínu. Ve džbánkovitých tobolkách blínu je drobných semének značné množství.
Také některé černé lusky mohou být záludné, dokonce i květy, zejména květy s nektarem.
Kolem nás, na lukách, polích, v zahradách i parcích roste mnoho nebezpečných rostlin, ale jak je známo z lékařské praxe, u mnohých dochází k otravám jen zřídka a u některých téměř vůbec ne. Nejsou lákavé, nestojí za povšimnutí, nikoho ani nenapadne, aby je trhal nebo ochutnával. Některé jsou dokonce odpuzující svým pachem nebo chutí.
Nesmíme vidět v přírodě jedovatou zahradu, ovšem nepodceňujeme špatné zkušenosti s takovými rostlinami, jejichž jména se v jarním, letním i podzimním období vyslovují v lékařských ordinacích pravidelně jako životu nebezpečné.
Nevěnujeme pozornost všem jedovatým rostlinám, ale jen takovým, které patří do rámce našeho tématu. Mnohé naše léčivé rostliny jsou nebezpečné nebo jedovaté, dokonce prudce jedovaté. Slouží jako surovina k výrobě léčiv. Mohou se použit pouze na příkaz lékaře a pod jeho dozorem, V lidovém léčitelství se neužívají, respektive nikdy by se neměly používat. Jejich užití je vázáno na přesnou diagnózu a přesné dávkování.
Kdyby nebylo jedů, mnoho lidí by zůstalo naživu. Ovšem kdyby nebylo jedů, mnoho lidí by také přišlo o život.
Je zajímavé, že stejná rostlina nemusí být vždycky stejně jedovatá. Záleží na lokalitě, na složení půdy, ročním období, stáří rostliny, klimatických podmínkách a u drog na sušení. Po slunečném létě bude množství jedovatých látek jiné, obyčejně vyšší než po létě deštivém.
Jed může být obsažen ve všech částech rostliny nebo jen v některé části, např. v plodech, kořenech, květu apod.