Abatyše Hildegarda z Bingenu

Význačnou představitelkou lidového léčitelství a bylinkářství byla žena na svou dobu výjimečná - abatyše Hildegarda z Bingenu.

Byla by patrně výjimečná i dnes, neboť měla na ženu neobvykle široký rejstřík zájmů. Aktivně se všestranně zajímala o vědu a lékařství a o vše, co k životu jako takovému patřilo. Kombinovala přirozené metody s duchovní moudrostí, sestavovala nemocným bylinné směsi a upravovala jídelníček tak, jak to spatřila ve svých božských vidinách. Poznala léčivou moc kamenů a sepsala jejich vlastnosti i způsoby aplikací. Její léčitelská a bylinářská doporučení patří i dnes k pokladům alternativního tj. lidového léčení. Napsala přírodovědecké a lékařské knihy, které předběhly svou dobu - tyto však zůstaly po staletí nepovšimnuty. Teprve počátkem 20.století se o ně začal zajímat jeden rakouský lékař a začal jejich doporučení aplikovat v praxi. Světu byla objevena alternativní medicína svaté Hildegardy, jež slučuje různé léčebné postupy - např. fytoterapie, léčba kameny, balneoterapie, očistná léčba, psychoterapie, diety. Již ve 12. století svatá Hildegarda pro léčení nemocných kloubů užívala též výtažky z chrupavek - želatinu. A světe div se! Dnešní moderní lékařství - i to klasické - se k jejím metodámsvým způsobem hlásí! Krabic a láhví s různou formou želatiny na bolavé kluby jsou v lékárnách a drogeriích plné regály! Když selže um dnešního ortopeda - co vám doporučí? Kupte si a užívejte želatinu…

Hildegarda se narodila roku 1098 ve hraběcí rodině na zámku Böckelheim v Německu. Jejím otcem byl Edelfreier Hildebert von Bennersheim a matkou Mechtild von Merxheim. Měla bratry Drutwina, Huga, Roricha a sestry Irmengardu, Odilii, Clementiu, Juddu, … Hildegarda byla dítě desáté. Někteří její sourozenci se dobrovolně stali božími služebníky. Slibem rodičů již při narození byla Hildegarda zasvěcena Bohu - tehdy se říkalo, že byla odvedena jako desátek Bohu. Malá Hilde sama ve svých spisech uvádí, že první božská vize k ní přišla již ve věku tří let. Byla schopna vidět to, co většině bylo skryto, včetně budoucnosti. Jelikož reakce okolí na její "odlišnost" byly různorodé, zpočátku se svých vizí sama bála a tajila je. Božské vize měla i po vstupu do kláštera v Disibodenbergu.

Klášter benediktinů v Disibodenbergu ležel necelých 17 kilometrů od Bad Kreuznachu. Zde založila Jutta von Sponheim se svým bratrem Meginhardem hrabětem ze Sponheimu dívčí třídu pro 16 zasvěcených dívek, jíž se stala abatyší. A sem přichází osmiletá Hildegarda, která bude v budoucnu známá jako Hildegard von Bingen - Hildegardis Bingensi.

Abatyši Juttě se Hilde po nějakém čase se svými vizemi svěřila a ta jí nejen uvěřila, ale podporovala ji v jejich uskutečňování. Jak léta ubíhala, vzrůstalo Hildegardě nejen sebevědomí, ale i její postavení v klášteře nabývalo na důležitosti. Přestože byla Hildegarda celý život slabá, neduživá a překonala řadu chorob, podnikla mnoho misionářských cest po celém Německu. Avšak skutečné duchovní probuzení přišlo až po jejím čtyřicátém roce života, kdy se dostavily silné vizuální a zvukové zážitky jako poselství shůry. Mívala vize o hříchu, o vykoupení a povaze kosmu, o podstatě Boha, o lidské duši…

Poté, co blahoslavená svatá Jutta v roce 1136 zemřela, byla Hildegarda ve věku "42 let a 7 měsíců" zvolena novou abatyší.

V jedné z vizí jí hlas shůry vybídl, aby začala hovořit a psát o svých mimořádných zážitcích. To jí dodalo potřebnou odvahu a kontaktovala arcibiskupa Heinricha s žádostí o podporu a povolení své vize zapsat. Později skupina vybraných kleriků potvrdila její vize jako skutečné a na tomto základě začala Hildegarda roku 1141 psát svou první a nejznámější knihu "Scivias", kde zaznamenala dvacet šest vizí. Některé se týkají proroctví, jiné jsou kritikou hříchu, další popisují vesmír jako vejce nebo kouli.

Abatyše Hildegarda koupila dva pozemky a založila na nich dva kláštery: klášter Rupertsberg u Bingenu a roku 1165 klášter Eibingen u Rüdesheimu. Kolem roku 1147 Hildegarda a její jeptišky opustily Disibodenberg a usídlily se v klášteře Rupertsberg u Bingenu na řece Rýnu. Poté dělila svůj čas mezi oba kláštery.

"Všechny živé bytosti jsou jiskry vzešlé z vyzařování božího jasu, 
a tyto jiskry vycházejí z Boha jako paprsky slunce."

Knihu "Scivias" dokončila roku 1151 a ta po schválení papežem Eugeniem III. se stala velmi populární po celé křesťanské Evropě. Hildegardě tento věhlas přinesl přezdívkou "rýnská Sybila". Dále během svého života cestovala po Evropě, kázala duchovním, šlechticům, učencům i na veřejnosti. Dopisovala si se dvěma papeži, s císařem Fridrichem I. Barbarossou a anglickým králem Jindřichem II. Hildegarda byla aktivní až do své smrti 17. září 1179, kdy zemřela v požehnaném věku osmdesáti jedna let. Kanonizována byla v roce 1244 papežem Innocentem IV.

Vše bylo živé, vše souviselo se vším a vše bylo propojeno

Zanechala po sobě velké a rozmanité dílo. Kromě toho, že byla světoznámá léčitelkau (The book of subtleties of the Diverse Nature of Thing, Book of Divine Works), vizionářka (Liber vitae meritorum), spisovatelka (Liber subtilatum, Physica, Causae et Cura,...) byla též básnířkou a hudebnicí. Verše jež se zachovaly prozrazují hloubku její duše. Dodnes se při bohoslužbách provozují její duchovní skladby: Ordo Virtutum, Liber divinorum operum, Canticles of Ecstasy, Symphoniae Spiritual, Antiphons and Songs, Feather on the Breathe of God, Hortus deliciarum.

Její knihy byly prakticky 800 let nezvěstné. Léčebná kuchařka svaté Hildegardy, Léčebné umění Hildegardy z Bingenu a další knihy, představují zajímavé a poučné čtení, v němž lze objevit paralely mezi věděním Východu a starým věděním Západu. Ve svých knihách mimo jiné popisuje 24 těžkých vnitřních základních chorob. Velmi všestranně se dají využít zejména její tzv. univerzální léčiva, působící v podstatě preventivně. Aplikují se většinou několikrát za rok ve formě kúr. Nemají žádné vedlejší účinky.

Chcete-li se o Hildegardě z Bingenu a jejích léčebných metodách dozvědět více máte možnost. V současné době byly vydány například tyto knihy:

Gottfried Hertzka: Lékárna svaté Hildegardy 
Svatá Hildegarda z Bingen byla jednou z nejvýznamnějších žen středověku. Obdržela od Boha nadpřirozenou schopnost vidět zázrak stvoření a poznat léčivé síly přírody. Gottfried Hertzka objevil tuto bedediktinskou abatyši pro dnešní dobu a zpřístupnil její poznatky ve svých knihách odborné i laické veřejnosti. V knize Lékárna svaté Hildegardy nám Bůh prostřednictvím světice dává léčebné prostředky na odstranění či alespoň zmírnění bolestí. Přáním autora i editora je, aby svatá Hildegarda všem nemocným otevřela oči a vedla je rajskou zahradou Božského stvoření.

Reinhard Schiller: Svatá Hildegarda a její léčebné metody 
Obsahem knihy je komplexní léčebná metoda svaté Hildegardy z Bingen, založená na detailním pozorování přírody. Nabízí celkovou léčbu těla i mysli, vychází z poznatků o účinku léků a látkové výměny u člověka. Metoda zahrnuje v sobě fytoterapii, litoterapii, balneoterapii, očistnou léčbu, psychoterapii, dietoterapii, aplikaci tepla a mnohé jiné. Uvedené rady a recepty pomáhají předcházet nemocem a přispívají k pocitu zdraví a svěžesti. Některé recepty vzbuzují pousmání (vkládání většího surového diamantu do úst při bulimii), jiné mají svou platnost dodnes.

Peter Plukownik: Bolesti hlavy a migrény podle systému Hildegardy z Bingenu
Přední odborník systému přírodní léčby středověké abatyše ženského kláštera Hildegardy přináší v knize další metody celostního léčení zaměřené na bolesti hlavy a migrény.

Gottfried Hertzka: Tak léčí Bůh 
Odkaz sv.Hildegardy, kterým je údajně nová originální přírodní léčba.

Dr. Wighard Strehlow: Medicina Hildegardy von Bingen 
"Kniha první pomoci" od středověké mystičky a léčitelky Hildegardy z Bingenu. Nepostradatelná příručka k samoléčení neobvyklých chorob a každodenních potíží u dospělých i dětí přírodními prostředky. Autor popisuje léky a metody Hildegardiny medicíny, jakož i výrobu a zdroje, a objasňuje jejich použití a dávkování.

Fiona Bowie: Moudrost Hildegardy z Bingenu 
Kniha čerpající z pokladů duchovní tradice. Texty jsou bohatě doprovázeny barevnými reprodukcemi.

Malé ukázky všestranné přírodní léčby můžete popřípadě vyzkoušet …

Regenerace organismu 
Lékaři s překvapením zjišťují, že Hildegarda doporučovala revmatikům nejen půst a léčebné kúry, ale i správný a častý pohyb, ochranu před stresem a saunu. Není pro úplný klid, jenž podle ní způsobuje atrofii kloubů a vaziva. Upozorňuje na "zlé šťávy", vznikající v těle z hněvu a rozmnožující "melancholé čili černou žluč". K očištění těla doporučuje i saunu, prakticky v dnešní podobě. Revmatici by v ní měli lít ovesný odvar na rozpálené kameny a inhalovat výpary. Saunovat by se mělo 2 x týdně po dobu až dvou měsíců.

Jarní bylinná kúra
"Vezmete litr přírodního bílého vína, nejlépe odrůdy ryzlink, 150 g pravého včelího medu. Když na jaře zazelená pelyněk, rozdrtíme jeho listy a vytlačíme šťávu přes plátno. Potom svaříme med ve víně a přidáme šťávu z pelyňku. Chuť pelyňku nemá překrývat chuť vína a medu. Z toho potom pijeme ráno na lačno dva doušky každý druhý den. To léčí ledviny a zahání melancholii. Oči se projasní, srdce bude posíleno a zabrání onemocnění plic. Lék ohřívá žaludek, vyčistí vnitřnosti a navodí dobré trávení." Velkolepé účinky této jarní kúry předcházejí onemocnění v době, kdy ještě není pozdě.