Vlaštovičník větší
český název: Vlaštovičník větší
latinský název: Chelidonium majus
čeleď: mákovité - papaveraceae
lidové názvy: Bělmové kořeny, Bolák, Barvička, Boží dar, Bradavičník, Celidon, Celadon, Celoděj, Čarodějčino mléko, Druidské mléko, Hadí mlíčí, Krevní bylina, Krvavníček, Krvavník, Krvavý stareček, Laštovičník, Lastovka, Mlíč, Nebeský dar, Oční bylina, Oční koření, Podplotníček, Psí mléko, Šelvorc, Zlotník, Zlatý kořen, Žlutokrev
Vzhled: Z oranžovožlutého kořene vyrůstají až 80 cm vysoké, rozvětvené lodyhy, obsahující oronžovožlutou šťávu. Pozor tato šťáva je jedovatá stejně jako kořen, proto by se měl užívat jen zevně. Květ je světle žlutý až oranžový a skládá se ze čtyř plátků.
Stanoviště: Vlaštovičník roste na slunných lesních okrajích, u křovin, zídek, plotů a na náspech
Doba kvetení: květen - říjen
…............................................................................................................................................................
Vlaštovičníková tinktura
na bradavice, kuří oka, růst vlasů, čistí krev, podporuje krvetvorbu, společně s kopřivou a bezovými výhonky při leukémii, zhoubné nemoci kůže, vlaštovičník je močopudný a projímavý, vhodný při revmatu a dně
(P.O.Mathiolli, M.Treben, páter F. Ferda)
Dávkování dle Marie Treben - postižená místa potíráme 3x - 5x denně
…............................................................................................................................................................
Ve starých herbářích, zejména u Tabernaemontana (1731)), najdeme poznámku, že k vlaštovičníku přilétají vlaštovky, odnášejí si kousky listů a svým mláďatům jimi potírají slepé oči. To svědčí o oživujícím účinku na oči, což přirozeně platí i u člověka. Proto se také tato bylina jmenuje vlaštovičník a někdy se jí rovněž říká oční koření. V dnešní době se vnitřní užívání vlaštovičníku nedoporučuje dlouhodobě, protože má údajně špatný vliv na játra. Čerstvá vlaštovičníková šťáva je výborná pro potírání očí při šedém zákalu-pozor musí být naředěná vodou.
